Zdroj: Vinohradské šlapky
- Honzis – nej závod UACu!
Tohle byl majstrštyk, prostě něco pro opravdové fajnšmekry a příznivce sebetrýznění
D!ablo připravil nádhernou, přímo brutální trasu kde nechybělo nic. Sice občas chyběl asfalt 
, ale co bychom pro zmrtvení se neudělali, že jo 
Mohl jsem litovat, že nejsem na Rampušákovi, ale 1800výškových metrů na "bájné" Zdejcině to vynahradilo. Účast komorní, ale o to více si každý užil toho krásného koncertu klasické cyklistiky v podobě ševelení větru, vzdechů soupeřů při jízdě na kašpara nebo občasných nadávek, to když vysoké ráfky zvonily až moc 
Opojný pocit když se zvedne Nežerka, ten kluk je fakt liga. Naštěstí zbytek startovního pole reálně usoudil, že druhá liga taky liga a nechal Néžu dvě a půl hoďky kroužit
\ až si dokroužil pro vítězství ... My si tak stoupáme z Berouna, první zahřátí stehen, Malina propagačně ujíždí, páč neví co s energií. Bohužel jeho soustava přesmykače a klik neudržela řetěz na tom správném místě (malé placce ) a tím skončil Malinův únik. Hoch se tedy svezl s námi část okruhu, aby si na Zdejcině zase "vodjel". Postavička v oranžovém nebyla daleko, ale v mé hlavě bylo prostě do cíle daleko a tudíž jsem první rundu protl sice jako třetí, ale "pouze" v grupě s Bonzem, Přémou Kuchařem a spol. Nečekal bych, že si v osmi lidech užijeme zbylé okruhy. Každý se tak bál odpadnout, až se radši poblil, ale zůstal viset Mohl jsem si občas propagačně odjet, mohl jsem si dovolit bejt ve sjezdu totální lůzr, mohl jsem se kochat v kopci pohledem na natažené držky soupeřů, mohl jsem projíždět šotolinovou strádu čtyřicítkou, skákat retardéry, popíjet moučkový cukr z bidonů - no prostě krásné to bylo Poslední runda, jde o bronz v UACu! I tu předposlední Zdejcinu uviseli silou vůle všichni, můj bolestivý pokus na velkou nad Nižborem taky, ani úprk pod Zdejcinu co předvedl Somr nestačil ... Osm poblitých tak najelo do velkého finále Najíždím to rozumně, příchozího za chvíli dotáhnu, jenže Milan Miller má nějak pošetříno a nastupuje fest. Chvíli trvá, než na 39/21 přitvrdím muziku, jenže už je pozdě. Výškové metry nejsou zadarmo, stehna pálí, poslední zatáčka, nahodit velkou, ale i 30km/h je v závěru málo a jsem o 6 vteřin čtvrtý. Možná škoda, ale bronz v Áčku hřeje i tak 
V cíli už odpočatý Néža a hrdina Malina. Tím největším hrdinou je ale Léňa. Dojede, hodí kolo na zem a lehne si do škarpy Co říci na závěr? Nádherné, prostě něco pro opravdové tvrďáky!
Žádné komentáře:
Okomentovat